Antonio Muñoz Molina

Narodil se 10. ledna 1956 v andaluské Úbedě, která se pak pod názvem Mágina stala dějištěm jeho knih. Vychodil v Úbedě salesiánskou školu a místní gymnázium, potom vystudoval dějiny umění na univerzitě v Granadě a žurnalistiku v Madridu. V 80. letech se usadil v Granadě, kde působil jako úředník a zároveň sloupkař v deníku Ideal.

Smyšlené město Mágina se objevilo už v Molinově prvním románu Beatus Ille (1986), rok nato získal autor Cenu kritiky a Národní cenu za litera…Číst víceturu za čtenářsky velmi oblíbené dílo Zima v Lisabonu (El invierno en Lisboa, 1987).

Za silně autobiograficky laděný román Království hlasů (El jinete polaco, 1991) obdržel Muñoz Molina prestižní nakladatelskou cenu Planeta a opět Národní cenu za literaturu. K jeho nejvýznamnějším knihám dále patří detektivní příběh zasazený do doby poznamenané baskickým terorismem Za úplňku (Plenilunio, 1997; česky Garamond 2008), zfilmovaný román Beltenebros (1989) nebo monumentální tisícistránkové dílo Noc časů (La noche de los tiempos, 2009), jež se odehrává v době pádu druhé španělské republiky a začátku občanské války. V románu Jako stín, který pomíjí (Como la sombra que se va, 2014) paralelně líčí útěk a zatčení Jamese Earla Raye, vraha M. L. Kinga, a vlastní život v době, kdy psal Zimu v Lisabonu.

Od roku 1992 je členem Španělské královské akademie, v roce 2013 obdržel prestižní literární cenu Premio Príncipe de Asturias. Jeho knihy byly přeloženy do 20 jazyků.